Když si vzpomenu na Helenu Růžičkovou v roli paní Škopkové a její výstup na prodavače v německém obchodě, vždy to na mé tváři přivodí úsměv. "Tak hele, ty můj milej zlatej německej, my nejsme žádný podvodníci , jak se to řekne německy - unterwassermanni, rozumíš?"
Toto samovolné přeložení slova podvodník do němčiny se stalo velmi rychle oblíbeným. Proto jsem si také dovolil jej uvést do parafrázovaného názvu mého blogu.
1) S podvodníky se setkáváme každou chvíli, staré občany navštěvují různí vykutálení pomocníci ve svízelných situacích, s nabídkou pomoci s pracemi, nebo kteří potřebují nutně pomoci a hrajou na city těchto osob, a pak je okradou třebas o celoživotní úspory, čímž jim způzobí nezměrné finanční a psychické problémy.
2) Podvodníci jsou lidé, kteří zneužívají tajných státních, firemních a dalších interních informací za účelem vlastního obohacení. Lidé, kteří používají nepravdivé argumenty pro oklamání protistrany při jednáních.
3) Podvodníkem je také nazýván člověk, který je úspěšný ve své práci a je lépe placen, nebo úspěšný ve svém byznysu, jezdí lepším autem, má postavený lepší dům než soused, jezdí na dovolenou tam, kam se podíváte leda na fotkách.
4) Podvodníky jsou nazýváni veškeří vládní činitelé, poslanci, senátoři, krajští a městští zastupitelé, prostě lidé kteří pobírají velké platy, a to vždycky bylo a vždycky bude, ať už tam bude kdokoli bez rozdílu stranické příslušnosti, jen proto, že právě "seděj u koryta a h.... dělaj".
Mnoho dalších popisů činnosti by se hodilo pro slovo podvodník, nejčastěji slýchávané jsem uvedl. Předpokládám že se shodneme na tom, že nelze takto jasně kategorizovat všechny do pytle s nápisem "PODVODNÍCI", protože to není jedna banda.
ad 1), 2) To jsou lidé, které je potřeba trestat. Leckdy si ani označení "lidé" nezaslouží. Nemají žádné zábrany, ty mizí okamžitě po několika úspěšných tazích. Nezajímá je, co se děje okolo. Jak dlouho je svojí lhostejností, strachem z nich nebo nečinností necháme působit, to záleží na nás všech, kterým záleží na lepší budoucnosti. Stačí jen všímat si okolí, nezůstat lhostejní k nestandartním postupům lidí, které potkáváme. Pomoci známým a přátelům, kteří jsou v různých těžkých životních situacích, neotáčet se k nim zády, aby se náhodou nestalo, že po neúspěších v běžném životě sklouznou do obdobné propasti, ze které se jen těžko dostává ven.
ad 3) K tomuto označení uvedených osob se povětšinou snižují jedinci neúspěšní, psychicky podlomení, osoby skrývající za tento důvod vlastní neschopnost řešit své problémy a strasti. Když se někoho takového zeptám, proč si nenajde jinou práci, dostávám různé odpovědi ale převažují ve smyslu : já si nic jinýho hledat nebudu, to radši pudu na podporu. Když se zeptám jestli si chce nebo někdy chtěl vyzkoušet soukromé podnikání : občas přijde kroucení hlavou, když přijde odpověď - většinou vyhýbavá. To je velmi smutná záležitost, v podobných stavech jsem se v životě také ocitl. Určitě ale vím, že se s tím něco dělat dá. Začít vážně sám na sobě pracovat, "pláč na rameni blízkých" a stěžování si na okolí nezabírá a nepomůže, postavit si "pevné pilíře" a nenechat sebou vláčet. Bez zdravého sebevědomí tito lidé nedokáží vůbec nic.
ad 4) To slyšíme a čteme v současné době dnes a denně. Házení špíny na politiky od voličů i nevoličů, z jedné politické strany na další politickou stranu, vlastně není nikdo čistý, samozřejmě si zanadávají i ti, kteří zrovna tu konkrétní stranu volili. Jestliže ale dnes vnímám předvolební boj parlamentních stran už jako souboj na kordy, bez skrupulí si dovolí házení špíny na své politické rivaly (mám na mysli ODS a ČSSD), nemám z toho dobrý pocit, a začínám upadat do stejného povědomí jako ti, kteří si ani nedokáží představit, jak náročná práce to je být politikem.
Mám na to řešení : půjdu k volbám - k oběma, vhodím do volební urny volební lístek, určitě to nebude ani jedna ze stran, která teď seděla v parlamentu. Změna je život, život je změna. Ať přijdou jiní, noví, snad lepší. Ale hlavně ať všichni, co teď po sobě "plivají" zjistí, že nejsou nenahraditelní.
